Hlásím navrat do ČR
Po skutečně povedené Jizerské 50, kde se nad očekávání dařilo, následovala cesta do Norska.
17/3 FREDAGSBIRKEN
18/3 BIRKENBEINERRENENT
Oba SKI maratony jsou součástí WORLDLOPPET
Tento závod je charakteristický tím, že z důvodu následování legendy, kdy byl na lyžích zachráněn následník – novorozenec, musí každý závodník absolvovat trať s min. 3,5 kg batůžkem s předepsanou povinnou výbavou proti umrznutí na hřebenech. Patří mezi profilově náročné tratě a na rozdíl od J50 se jede z místa A (Reny) do B (Lillehammer).
Vzhledem ke čtvrtečnímu příletu (fotka se Standou Řezáčem), přesunu z Oslo do Lillehameru pro startovní čísla, pak na ubytování, zbylo dost málo času na přípravu lyží, jídlo a spánek (budíček 4:45)
Start 8:45 z 2. vlny – číslo 61318 – bez vyzkoušení mazání
Prvních 14 km je převážně do kopce ale to má člověk ještě sil dost. Energii doplňuji na 5 občerstveních ale nabízí jen vodu, iontový nápoj, ¼ banánu a sušenku. Když se vystoupalo na vrchol hřebene asi v 800 – 900 m n.m., panuje zde velká vichřice, až zafoukává sníh stopu. Už vím, proč ta zátěž – lehčí postavy by vichřice odfoukla. Muselo se dávat pozor také na hůlky, které se těžko drží rovně. Začínají mi smekat lyže a brnkat křeče ve stehnech a lituji, že jsem se nevybavila nějakou tabletou nebo gelem. Těsně před Standou Ř. proslaveným Sjusjoenem opět táhlé stoupání, kde mě povzbudí Norové, kteří si při tratí grilují dobroty a hojně popíjejí. Pak už jen 15 km do cíle a převážné z kopce. Síly se trochu vrací a hlavně mě drží lyže, stopy jsou perfektní.
CÍL 4: 54:28 22. žena
Birkenbeiner mě opět vyškolil, těžký závod, těžké podmínky, 3,5 kg zátěž ale nezapomenutelný nádherný zážitek.